Insider trading: Wall Street hra s cinknutými kartami

Vím, že slova „insider trading“ znějí jako něco z hollywoodského filmu, kde si borec v drahém obleku šušká s bankéřem o tajných fúzích a pak vydělá miliony za dopoledne. Často to tak opravdu je! Ale dnes se ponoříme hlouběji a podíváme se na to, co to vlastně znamená, proč je to většinou průšvih jak mraky, a pak si vezmeme pod lupu tu nejšťavnatější část: jak to dělají ti, co nám vládnou — a jak je (možná) legální je sledovat.

Co je to insider trading? Krátký kurz pro bystré mozky

Představ si, že jsi šéfem firmy, která má oznámit, že vyvinula lék na plešatost. To je obrovská zpráva! Akcie firmy poletí vzhůru jak raketa. A teď si představ, že tuhle informaci víš jako první, ještě než ji řekneš světu. Co uděláš? Koupíš si akcie za babku a po oznámení je prodáš za balík.

Tohle, přátelé, je klasický insider trading. Využíváš tajné, podstatné informace k zisku. Je to jako hrát karty a vidět soupeři do ruky. Je to nelegální, neetické a většinou to končí dost blbě – vysokými pokutami, ztrátou dobrého jména a někdy i pobytem v hotelu s mřížemi (rozuměj ve vězení). Burza má být fér hřiště, kde všichni mají stejné informace. Když ne, důvěra jde do kytek a malí tradeři jako my jdou do kopru.

Ale počkat! Co když je to… legální?

A tady se dostáváme k onomu „červivému jablku“, které nám servírují někteří „veřejní služebníci“. Ti, kteří sedí ve vládě, v Kongresu, v Senátu. Ti, co nám denně bubnují do uší o morálce a pravidlech.

Představ si, že jsi kongresman. Víš o všech zákonech, co se chystají. Víš, která firma dostane miliardovou zakázku od státu nebo jaké regulace ovlivní určitý sektor. To jsou informace, které by na trhu udělaly zemětřesení! A ty je máš první, před všemi.

A teď to nejlepší: v některých zemích (třeba v USA) existují zákony, které by tomu měly zabránit (např. STOCK Act z roku 2012). Jenže ty zákony mají díry jako ementál!

Zpoždění 45 dnů? To je výsměch!

Zákon říká: „Politik musí nahlásit svůj nákup akcií do 45 dnů.“ 45 DNŮ! Víš, co se stane za 45 dní na burze? Ceny se pohnou nahoru, dolů, nahoru, dolů… V turbulentním světě finančních trhů je to jako říct ti, že máš tip na vítěze dostihu, ale výsledek se dozvíš až za měsíc a půl. K čemu je to dobré? K ničemu! Tvůj zisk už dávno vzal vítr.

A když náhodou zapomeneš nahlásit? Pokuta? Pár tisíc dolarů. Pro někoho, kdo vydělal miliony, je to jako „kup si kávu a zapomeň na to“.

Nancy Pelosi: Královna Wall Streetu

Pokud existuje legenda „legálního“ insider tradingu, je to ona. Nancy Pelosi, bývalá šéfka Sněmovny reprezentantů. Její manžel Paul „náhodou“ koupil akcie NVIDIE před velkým oznámením o čipech a akcie Microsoftu před vládními kontrakty. A výsledek? Zisky, o kterých my ostatní jen sníme.

Celý Twitter sledoval její portfolio jako svatý grál. Vznikaly i vtipy o „Pelosiho put opcích“ (o tom si ale povíme jindy). A když se jí zeptali? „Nejsem investorka, můj manžel to dělá!“ Jasně, a já jsem neviditelný ninja s křídly.

A není sama! Dan Meuser, Debbie Wasserman Schultz, senátoři s akciemi zbrojních firem, když zrovna hlasují o rozpočtu na obranu… Je to, jako kdyby fotbalista vsadil na vlastní gól, když má kopat penaltu. Střet zájmů? Ne, to je v politice feature, ne chyba!

Proč se to nezakáže?

Ptáš se, proč se politici prostě nedonutí přestat obchodovat s akciemi, dokud jsou ve funkci? Protože by si ten zákon museli odhlasovat sami! To je jako požádat kapra, aby hlasoval pro svou vlastní porci v trojobalu na Vánoce. Nikdy se to nestane! Vždycky najdou výmluvu: „Odradilo by to kvalitní lidi od veřejné služby!“ (rozuměj: odradilo by to lidi, co chtějí zneužívat svou moc k obohacení).

Tahle nespravedlnost (a hlavně to 45denní zpoždění!) vedla k tomu, že se objevily platformy jako Quiver Quantitative nebo Unusual Whales, které sledují každý pohyb politiků. Vznikly i ETF fondy, co kopírují nákupy demokratů (NANC) nebo republikánů (KRUZ)!

Ale pozor! Než se pustíš do slepého kopírování „politických vizionářů“:

• 45 dní zpoždění: Když se o nákupu Pelosky dozvíš, cena už může být někde úplně jinde. Kupuješ draho, prodáváš levně.
• I oni se mýlí: Ne každý nákup je trefa do černého. I politici umí prodělat (i když ne tak často jako my, obyčejní smrtelníci).
• Mysli vlastní hlavou: Informace jsou skvělé, ale slepé kopírování vede k bankrotu. Použij to jako jeden ze signálů, ne jako svatý grál.

Závěr: Hrajeme to jinak

Takže, přátelé tradeři:

• Klasický insider trading je cesta do pekel. Vyhni se mu obloukem.
• „Legální“ insider trading politiků je realita. Je to nespravedlivé, neetické, ale bohužel často legální mezera v systému.
• Buď chytřejší: sleduj, co se děje, buď informovaný, ale hlavně – věř vlastní analýze a dodržuj pravidla. Naše síla je ve vzdělání a férové hře.

Nikdo nám trh nedá na podnose, ale můžeme se naučit, jak ti, co ho řídí, hrají. A možná, jen možná, jednou dokážeme ten systém změnit.