Život na parketu: proč býk a medvěd a socha postavená načerno (9. díl)
Burzy jsme postavili. Teď jak se na nich žilo – a jak ten svět skončil. Obchodní parket byl po dvě stě let místem, kde se obchodovalo hlasem, rukama a očním kontaktem. Dnes už skoro neexistuje.
Sako povinně, džíny zakázané
Pravidla NYSE vyžadují u personálu na obchodním parketu košili s kravatou a sako s dlouhým rukávem. Džíny jsou zakázané. Pro návštěvníky platí mírnější business casual.
Není to nostalgie. Parket byl vždycky místo, kde se obchodovalo na slovo a kde byla reputace jediné zajištění obchodu. Formální oblečení bylo součástí toho signálu.
Proč býk a medvěd
Rozdělení na býky a medvědy nemá nic společného s povahou těch zvířat, ale s tím, jak útočí. Býk vyhazuje oběť do vzduchu, medvěd ji shazuje k zemi.
A k tomu ještě jeden termín, který každý slyšel a málokdo ví, odkud je: „odraz mrtvé kočky“ označuje situaci, kdy cena krátkodobě naroste, přestože celkově klesá. Logika je brutálně jednoduchá – i mrtvá kočka se odrazí, když padá z dostatečné výšky.
Pojem černá labuť, popularizovaný Nassimem Talebem, pak označuje nepředvídatelnou událost s velkým dopadem. Tedy přesně ten typ události, kvůli které nemá smysl stavět strategii na tom, že se „něco takového stát nemůže“.
Socha býka, kterou tam nikdo nechtěl
Slavnou sochu býka umístil sochař Arturo Di Modica v noci na 15. prosince 1989 nelegálně před budovu NYSE – k vánočnímu stromu, jako dárek New Yorku po krachu roku 1987.
Policie ji odvezla. Veřejný tlak byl ale takový, že se socha vrátila – skončila u Bowling Green, kde stojí dodnes a kde ji fotí každý, kdo přijede na Wall Street.
Nejfotografovanější symbol Wall Street tam byl původně postavený načerno a policie ho odtáhla.
První přehlídka s páskami byla nedopatření
První ticker tape parade na Wall Street v roce 1886 nebyla plánovaná. Lidé začali spontánně házet pásky z burzovních přístrojů z oken při oslavě odhalení Sochy Svobody.
Z náhody se stala tradice, která vydržela víc než sto let.
Wall Street za války a po výbuchu
V roce 1920 explodovala před budovou J. P. Morgan bomba převážená koňským povozem. Zabila 38 lidí. Stopy po výbuchu jsou na fasádě viditelné dodnes – banka je nikdy nenechala opravit.
A jedna málo známá věc z druhé světové války: od 27. listopadu 1941 chránily vjezd do newyorského přístavu (Narrows) protiponorkové sítě obsluhované americkým námořnictvem. Finanční centrum světa bylo v té době reálně považované za cíl.
Mobil za čtyři tisíce dolarů
První bezdrátový mobilní telefon Motorola se objevil v roce 1984. Stál 4 000 dolarů a vážil přes dvě kila.
Poprvé se ve filmu objevil ve Wall Street (1987) v ruce Michaela Douglase jako Gordona Gekka. Ten záběr definoval představu o obchodníkovi na celou generaci – přitom šlo o přístroj, který by dnes nezvládl ani otevřít graf.
Jak parket skončil
Konec nepřišel jednou ranou, ale dvěma zásadními daty:
- Londýn, 27. října 1986. Londýnská burza fungovala až do takzvaného Big Bangu na systému jobberů a osobního obchodování na parketu. Deregulace, zrušení fixních provizí a přechod na obrazovkový systém SEAQ pak parket prakticky vyprázdnily.
- Curych, 1996. Poslední prezenční obchod à la criée – tedy vyvolávaný nahlas – proběhl v ringu curyšské burzy v roce 1996. Pak burza přešla na elektronický systém.
Za jednu dekádu zmizela profese, která existovala dvě stě let. Ne proto, že by ti lidé byli špatní, ale protože obrazovka byla rychlejší.
V příštím díle se podíváme na to, co ten parket nahradilo. Od telefonu v roce 1878 přes první elektronickou obchodní knihu v roce 1977 až po algoritmy, které dnes tvoří většinu objemu.