Bleskové krachy: tisíc bodů za pět minut a čtyři měsíce zavřeno (6. díl)
Krachy z minulého dílu trvaly měsíce a roky. Tyhle trvaly minuty. A pak je tu ještě jedna kategorie, o které se mluví málo – dny, kdy burza nefungovala vůbec.
6. května 2010: tisíc bodů za několik minut
6. května 2010 došlo k historickému bleskovému krachu. Index Dow Jones Industrial Average se během několika minut propadl o téměř 1 000 bodů – a stejně rychle většinu ztrát získal zpět.
Šlo o náhlý a dramatický pokles cen akcií na americkém trhu, způsobený automatickým obchodováním a nedostatečnými bezpečnostními opatřeními. Trh byl v té době už z velké části elektronický, ale pojistky, které by dokázaly takový pád zastavit, mu ještě chyběly.
Fat finger: chyba za miliardy
Fat Finger je označení pro lidskou chybu při práci s počítačem – stisknutí nesprávného tlačítka při zadávání dat. Nejslavnější fat finger na finančních trzích se pojí právě se 6. 5. 2010: bankovní obchodník tehdy zadal objednávky v miliardách namísto v milionech.
Je dobré vědět, že role té jediné chyby se v pozdějších analýzách zmenšila – hlavním motorem pádu byla kaskáda automatických systémů, které si předávaly likviditu. Ale jako připomínka toho, že jeden řádek ve formuláři má reálnou hodnotu, to funguje výborně.
Trh dokáže během pěti minut smazat tisíc bodů. A stejně tak dokáže během pěti minut smazat tvůj účet.
Devadesát procent za pár sekund
27. září 2010 spadly akcie Progress Energy ze 44,50 na 4,57 dolaru, tedy asi o 90 %. Důvodem byla chybně zadaná limitní cena.
Tady už ale fungovala pojistka: obchodování zastavil na pět minut circuit breaker a zhruba 57 obchodů bylo zrušeno. Přesně kvůli takovým situacím se tyhle mechanismy po roce 2010 zaváděly.
Čtyři a půl měsíce zavřeno
Když se řekne, že burza byla zavřená, většina lidí si představí jeden den. Během první světové války byl ale provoz newyorské burzy zastaven úplně. Odstávka začala 31. července 1914 a trvala čtyři a půl měsíce. Dodnes jde o nejdelší uzavření v historii burzy.
A pointa? V prosinci 1914, po tom několikaměsíčním zavření, se burza znovu otevřela a trhy prudce rostly. Investoři to tehdy považovali za vánoční dárek.
Středy, kdy se neobchodovalo
V roce 1968 musela být newyorská burza po dobu šesti měsíců zavřená každou středu. Důvod nebyl krach ani válka – zaměstnanci prostě nestíhali zpracovávat papírovou dokumentaci k obchodům.
Objem obchodů narostl rychleji než administrativa, která ho měla zvládnout. Byl to jeden z nejsilnějších argumentů pro elektronizaci, která přišla v následujících letech – o tom bude celý desátý díl.
Dva roky bez Wall Street
Ještě jedna méně známá pauza: během stavby nové budovy NYSE v letech 1901–1903 se na Wall Street neobchodovalo vůbec. Trh se přesunul do budovy New York Produce Exchange na Bowling Green.
Když trhem hýbne politika (nebo lahev)
Během Kubánské raketové krize v roce 1962 akciový trh v USA prudce klesl. Po skončení krize se ale rychle zotavil. Je to dobrá ukázka toho, jak geopolitické události ovlivňují finanční trhy – a jak krátkou má takový vliv obvykle trvanlivost.
A jedna moderní kuriozita: když Cristiano Ronaldo 14. června 2021 na tiskové konferenci odsunul lahve Coca-Coly, kapitalizace firmy toho dne klesla asi o 4 miliardy dolarů. Historka je slavná, ale je nutné dodat, že pokles začal ještě před začátkem konference – příčinná souvislost tedy prokázaná není.
A dnes? Pohyby za milisekundy
Většina obchodních algoritmů na Wall Street je naprogramovaná tak, aby reagovala na klíčová slova v tweetech a zprávách. To může způsobit pohyby trhu během milisekund – tedy dávno předtím, než se člověk vůbec stihne dočíst, o co jde.
Rekordní denní objem obchodů na amerických burzách přitom padl 27. ledna 2021: zhruba 24 miliard akcií napříč všemi burzami. Pro srovnání, samotná NYSE obchoduje běžně řádově 1 až 6 miliard akcií denně.
V příštím díle se podíváme na to, co se stane, když trh nespadne omylem, ale protože ho někdo zmanipuloval. Pokuta 5,6 miliardy dolarů pro šest bank a jedenáct let vězení za insider trading.
Máš vlastní zajímavost? Pošli nám ji na Discordu.
