Blog
Risk management, psychologie, strategie. Žádný hype, žádné pohádky — jen poctivé řemeslo.
Odebírat (RSS)„Zaplať tisícovku, dáme ti dvě stě tisíc.“ Zní to jako podvod, ale model stojí na matematice – páce na páce. Rozebereme buying power, simulované účty a proč tisícovka není 200 000.
Původní model prop tradingu byl win-win: firma najde talent a podpoří ho. U retailu se logika obrátila – firma profituje z neúspěšných a úspěšní se stávají rizikem. Ukážeme matematiku (ne)úspěchu.
Mezi prop firmami a tradery probíhá skryté soupeření. Projdeme veřejná i neveřejná pravidla firem a taktiky, kterými se je tradeři snaží obejít (hedging groups, account arbitrage, rolling, latency).
Závěr série. Pro koho retail prop trading reálně dává smysl a pro koho rozhodně ne. TL;DR: téměř pro nikoho – ale pro úzkou skupinu zkušených a disciplinovaných traderů ano.
Žábu hozenou do vařící vody reflex vymrští ven. Když ji ale vaříš pomalu, zvykne si a uvaří se. Přesně tahle past číhá na tradery u prop účtů — a většina si jí nevšimne.
Trading se může stát hazardem, ale taky seriózním byznysem. Rozdíl není v trzích, ale v tobě — v tom, jestli máš jasná pravidla, nebo se rozhoduješ podle emocí jako v kasinu.
Cizí člověk tě na ulici zastaví a chce vidět tvoji výplatní pásku. Absurdní, že? A přesně tohle zažívají tradeři, když po nich někdo chce zveřejnit výsledky. Proč to profíci nedělají.
Prop trading je mainstream, ale čísla jsou neúprosná: evaluací projde jen 5–10 % a k výplatě se dostane kolem 7 % traderů. Proč to není easy money a co reálně rozhoduje o přežití.
„Největší peníze v tradingu se vydělávají sezením, ne obchodováním,“ řekl Jesse Livermore. A měl pravdu. V době trhů dostupných 24/7 se trpělivost stává tou nejcennější dovedností.