Stín prop průmyslu: white-label továrny (3. díl)

Pokud vás někdy napadlo, jak mohou vznikat stále nové prop firmy takřka přes noc, odpovím vám otázkou: Všimli jste si někdy, jak nápadně podobné mají spousty firem třeba Q&A stránky? Nebo jak nápadně podobné jsou jejich dashboardy a téměř identické procesy konfigurace a nákupu vybrané challenge?

Asi už tušíte. Tyto firmy, takzvané white-labels, využívají služeb stejného dodavatele hotového SaaS (Software as a Service) řešení.

Prop Trading Tech Kit

Existuje skupina dodavatelů, kteří nabízejí takzvaný Tech Kit – instantní prop firmu s vlastní nabídkou produktů, webem s informacemi, zákaznickou registrací a standardními Q&A, zákaznickou podporou s AI chatbotem, CRM, integrací payment gateway, KYC a AML, s obchodní platformou, napojením na price feed případně liquidity providery, dashboardem, rule enginem, risk management nástroji, certifikačním procesem… no prostě se vším potřebným.

Klient zaplatí vstupní poplatek řádově v jednotkách tisíc dolarů, nasadí svůj branding a do týdne je nová „prop firma“ v provozu. Provozovatel nemusí mít žádné technologické know-how, žádný kapitál, žádné velké tradingové zkušenosti nebo zázemí. Marketingová tvář stačí.

To je ten hlavní ekonomický motor kategorie Scammers z minulého dílu. Velká část té skupiny nejsou vlastně ani firmy v běžném smyslu, spíš pouhé instance stejného OTS (off-the-shelf) produktu od stejných tech providerů.

Je to v pořádku?

V zásadě by na samotné existenci tech providerů a jejich produktů nebylo nic špatného. Řeší skutečnou potřebu vznikajících firem. Prop firma jako koncept potřebuje hodně infrastruktury a velké vstupní know-how. Provideři výrazně snižují bariéru vstupu na tento trh, kde tak mohou fungovat i relativně velmi malí hráči a vytvářet zdravou konkurenci těm velkým.

Ta řešení jsou navíc velmi dobře odladěná, netrpí žádnými dětskými nemocemi, což je výhodné pro firmy i jejich tradery. Všechno prostě funguje, jak má, a to taky není vždycky samozřejmost. Pro začínající prop firmu ideál.

Tak co je na tom teda špatně?

Cesta do pekla je často dlážděná dobrými úmysly.

Tech Kit je velmi silný a komplexní nástroj, který kromě výše uvedeného obsahuje i řadu funkcionalit, které jsou dvousečné, a záleží jen na dané firmě, k jakému účelu a jak je využije. Namátkou mohu uvést následující – a nechám už na vašich vyhledávacích schopnostech, případně fantazii, domyslet si, k čemu všemu by je bylo možné zneužít:

• Detekce toxického chování a order flow (např. příliš časté obchody, příliš velké pozice, příliš vysoké zisky…)
• Analýza výkonnosti a kategorizace traderů (podle četnosti obchodování, celkové úspěšnosti, výše výplat…)
• Nastavení parametrů simulace reálného obchodování (individuální nastavení latence, spreadu nebo skluzu, s možností individualizace pro každou kategorii traderů…)
• Identifikace IP adresy a device ID a jejich změn, se sledováním vývoje všech změn v čase pro každého tradera
• Detekce skupinového obchodování a skupinových účtů s označením traderů pravděpodobně obchodujících ve skupině
• Detekce hedgingu mezi účty – analyzuje, zda trader neobchoduje opačným směrem na různých účtech, a to i u účtů vedených u různých prop firem
• Automatické zablokování účtu při detekci porušení pravidel, včetně umístění tradera na lokální nebo i globální black-list
• a řada dalších…

V trading komunitě se opakovaně diskutují konkrétní praktiky – rozšiřování spreadů, prodlužování latence nebo execution delay na ziskových pozicích, rušení účtů za porušení pravidel, kterého se trader nedopustil, sdílení dat o úspěšných traderech mezi prop firmami.

Ekonomický model malých firem

Nakolik jsou stížnosti traderů na nečestné a někdy přímo podvodné praktiky v jednotlivých případech opodstatněné, je bez auditu dotyčných prop firem nemožné posoudit. Co je ale strukturálně jisté: ekonomický model retailového prop tradingu vytváří tlak na kontrolu a případně i omezování ziskovosti úspěšných obchodníků.

Na ekonomiku provozu nově založených firem, vytvořených s cílem co největší a nejrychlejší ziskovosti, doléhají náklady na vyplácení úspěšných traderů zdaleka nejvíc. A nejsnáze pak sklouznou do kategorie Scammers. Taková je matematika malých firem.

Regulace

O té se už nějakou dobu mluví. Na světové úrovni ale zatím neexistuje regulátor, který by tyto praktiky efektivně řešil. Prop trading není vlastně ani finanční služba ve standardním smyslu a řada prohřešků má tak charakter spíš etický, než že by šlo o porušování nějakých regulatorních pravidel. Velká většina případů je dokonce v souladu s firemními obchodními podmínkami, které je proto velmi vhodné znát. Není tak ani rozhodující, jestli k těmto věcem dochází, ale kde je jejich četnost nejnižší.

A nejnižší je jednoznačně u firem z kategorie Leaders. Mají totiž vybudovanou historii a reputaci, o kterou nechtějí přijít, stojí za nimi řádově větší kapitál než u malých firem, mají vlastní infrastrukturu a interní tým, a dost často je už jiná část jejich byznysu pod regulací (například vlastní brokerage nebo profesionální prop entita). Takovéto praktiky a řešení jejich následků většinou nemají vůbec zapotřebí.

V příštím díle se posuneme od ekosystému firem k jejich filozofii. Retail prop trading je hra. Ne gambling, ne investování, ne tradiční obchodování. Hra. A hraje se podle pravidel, která se vyplatí pochopit.

Tento díl vznikl ve spolupráci s Trader Vito.